hasici-jaromerice


Přejdi na obsah

Prvni republika

Za první republiky...


11111V období 1931 – 1933 se hasiči nejen živě podíleli na kulturních akcích ve městě, ale také se odborně vzdělávali v tzv. vzdělavatelských kursech pořádaných v zimním období. Zlepšení činnosti se projevilo v dalším přírůstku členů – v roce 1932 se sbor rozrostl o 76 členů. Také úroveň propagace se zlepšila. Hasiči se všech vlastních i kulturních akcí zúčastňovali v krojích. Právem byli řazeni mezi nejaktivnější spolky ve městě.

11111Období okupace znamenalo prudký zvrat v činnosti sboru. Mezi rukojmími zatčenými 1. září 1939 byli i Josef Musil a Štěpán Prokeš, bývalí starostové sboru, a Jan Řezáč, perleťářský dělník, který se stal prvním poválečným předsedou jaroměřického sboru. V okupaci byla vzdělavatelská činnost hasičům zakázána. Ale sbor využíval každé příležitosti, zejména životních jubilejí členů, k posilování soudržnosti. Od srpna 1941 museli vždy 2 členové sboru držet ve zbrojnici pohotovost. V Jaroměřicích zinscenovali nacisté 23. června 1944 proces s rolníky z Boňova, kteří ukrývali parašutisty z partyzánské skupiny Jih-Lenka. Procesu se museli zúčastnit vybraní občané z města i okolí, mezi nimi i velitel hasičů František Caha. Ve druhé polovině roku 1944 drželi hasiči čtyřikrát pohotovost při leteckých náletech amerických bombardérů, které však jen kroužily nad městem. Když koncem listopadu 1944 začali od Jaroměřic houfně přicházet němečtí uprchlíci, bylo jasné, že konec války se kvapem blíží. Zástupci německé posádky svolali na 23. dubna 1945 poradu s veliteli hasičských sborů z Jaroměřic a okolí o rychlém lokalizování požárů po případném bombardování. Ale 6. května už zasedal na radnici revoluční národní výbor. Hasičský sbor zasáhl pouze jednou, ale zato rychle a účinně, 8. května v Moravských Budějovicích. Tehdy členové vyjeli na žádost okresního úřadu, přestože probíhaly časté letecké útoky Rudé armády na kolony prchajících německých vojsk od Hrotovic. Hasili požár v Heřmanicích u rolníka Kratochvíla.

11111První valná hromada hasičského sboru po osvobození se sešla 18. července. Předseda revolučního národního výboru Jan Řezáč byl zvolen starostou. Velitelem sboru se stal opět František Caha. Bylo nutno doplnit výzbroj a technické vybavení. V roce 1946 koupil sbor stříkačku PPS 8 a roku 1950 nákladní auto zn. Steyr, které bylo předěláno na dopravní vozidlo; vpředu sedělo mužstvo a vzadu byla umístěna přenosná stříkačka. Strojník sboru L. Míča složil z náhradních součástek další podvozek Steyr, na který přidělal cisternu o obsahu 2 100 l vody a 50 l pěnidla. Jaroměřický sbor tak měl jako první v kraji cisternu. V březnu 1947 se sbor zapojil při likvidaci povodně na říčce Rokytné.

Zpět


Zpět na obsah | Zpět na hlavní nabídku