hasici-jaromerice


Přejdi na obsah

Stoleti pary

Století páry.....


11111První světová válka měla za následek úplný útlum činnosti sboru. Většina mužského obyvatelstva včetně členů hasičského sboru narukovala, někteří padli. Aktivizace činnosti sboru nastala teprve roku 1920, když postupně přistoupilo 17 nových členů. Po roce 1920 bylo mužstvo za účelem zvýšení akceschopnosti rozděleno do 4 čet na lezce, stříkačky, ochránce a samaritány. Samaritní četě velel perleťářská dělník Rudolf Sapík, který už prošel vojenským výcvikem jako desátník samaritního oddílu. Sbor měl ve skladišti v prostorách radnice uskladněno toto technické vybavení: dvoukolový naviják na hadice, dvoukolový vůz na lezecké nářadí, sanitní nosítka, lékárničku, stojací střechový a hákový žebř, 2 koše, vůz s lejtou, vůz pro mužstvo, čtyřkolovou dvouproudovou stříkačku a motorovou stříkačku s ručním čerpáním. Staré stroje přestaly vyhovovat, a tak sbor zakoupil novou motorovou stříkačku za 42 000 korun od firmy Hrček – Neugebauer, která převzala na protiúčet dvě staré stříkačky s ručním čerpáním za 18 000 korun. Zůstal však problém, jak sehnat „zbytek“ sumy. Městská rada nepřispěla ani haléřem. Vydatně však pomohly městská spořitelna a Občanská záložna. Na motorovou stříkačku přispělo i mnoho soukromých dárců: hrabě Rudolf Vrbna v zájmu ochrany svého majetku přidal 1 000 korun, nájemce velkostatku Richard Fischmann 500 korun, Řemeslnická beseda 150 korun, obec Ratibořice 700 korun a dalších 15 dárců z Jaroměřic a okolí po 100 korunách. Značnou pomocí byl i výtěžek ze slavnosti uspořádané k 40. výročí trvání sboru v roce 1925, který vynesl 12 000 korun. Při této příležitosti bylo 22 členům předáno uznání za 18 až 40 letou práci v jaroměřickém sboru.

11111V roce 1925 (5. ledna) zdolávalo 25 hasičů požár Pffafovy elektrárny v Jaroměřicích za krutého mrazu -38 st C. Voda v hadicích čerpaná z potoka Štěpánky rychle mrzla. Po požáru odnášeli hasiči hadice podobné ráhnům do skladiště. Až do roku 1931 měl sbor stálé problémy s koňskými přípřežemi. Například v dubnu roku 1930 hořel v Boňově chudobinec. Ve chvilce stálo u skladiště 14 hasičů připravených k odjezdu, ale nebylo možno sehnat přípřež. Po dlouhotrvajícím běhání od domu k domu zapůjčil koně pekař Obůrka. Proto se členové rozhodli pro koupi dvoukolové motorové stříkačky o síle 45 HP, která se mohla zavěsit za nákladní auto, od firmy Holeček Chotěbor Praha. Stříkačku převzal sbor slavnostně od župního starosty E. Beschanera. Při této příležitosti byli dva členové Kašpar Hrůza a Matěj Caha vyznamenáni za čtyřicetiletou činnost. Po dvou letech předložil velitel František Caha sboru návrh na zakoupení automobilové stříkačky za předpokladu, že na její koupi přispěje městská rada i okolní obce. Stříkačka byla dodána firmou Hrček již 19. 12. 1933. Sbor zacvičil dokonce 6 řidičů, kteří měli služby po 15 dnech.

11111Po roce 1925 a zejména po koupi automobilové stříkačky aktivita členů jaroměřického sboru výrazně stoupla. Projevilo se to i nárůstem členů – v roce 1929 bylo 53 aktivních členů. V tomto roce byla rozpuštěna hasičská kapela řízená Antonínem Stejskalem. Kronikář napsal, že sboru nevyhovovala jak po stránce organizační, tak morální. V roce 1930 začal sbor budovat v prostorách skladiště shromažďovací místnost. Ke stavbě využil cihel ze staré radnice ( současně se stavěla ve městě nová radnice), písek a dveře darovalo město.

Zpět


Zpět na obsah | Zpět na hlavní nabídku